Co vědět o krátkodobém financování?
Financování dělíme na krátkodobé a dlouhodobé. A my se podíváme na to krátkodobé. Celkově zdroje financování máme VLASTNÍ (to jsou vklady, zisk, odpisy, dary atd.) a CIZÍ (splácení dluhů). Pokud použijeme cizí zdroje, tak to je kvůli tomu, že nám vlastní zdroje nestačí, jsou levnější a úrok je zde nákladem. Pokud cizí zdroje nepoužijeme, tak nastane snížení finanční stability podniku (tím je myšlena zadluženost nebo omezení jednání managementu).
Pak tu máme přímo zdroje krátkodobého financování. A) Krátkodobé závazky – Zde je splatnost do jednoho roku a patří sem dodavatelé, zaměstnanci a stát. B) Krátkodobé obchodní a bankovní úvěry – U obchodních úvěrů jde o odklad platby odběrateli (14-180 dní), je to bezúročné a jde zařídit případné zajištění. Krátkodobé bankovní úvěry máme provozní, kontokorentní, eskontní a lombardní. Musí tu být smluvní podmínky. C) Přijaté zálohy od odběratelů – To znamená, že samotná platba předchází dodávce.
Pracovní kapitál je část oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji.
Existují typy běžného financování. A) Umírněný způsob – Zde to znamená, že pracovní kapitál je větší než 0. Je to nejvíce používaný způsob a je zde kombinace zdrojů podle životnosti aktiv a pasiv. B) Agresivní způsob – Zde je pracovní kapitál menší než 0 anebo je roven 0. Používají se zde převážně krátkodobé zdroje, které budou pro nás levnější a zároveň přístupnější. Objevuje se tu riziko nestability a platební neschopnost. C) Konzervativní způsob – Pracovní kapitál se rovná oběžnému majetku. Zde se používají převážně dlouhodobé zdroje, které jsou sice dražší, ale firma je stabilní. Řízení oběžného majetku má jasný cíl. Tím cílem je jasné stanovení optimálního množství oběžného majetku. Výši oběžného majetku ovlivňuje řízení zásob, řízení pohledávek a řízení krátkodobých závazků.
