Pharmia

Každý chce mít jistotu

V dnešní době už si dávno navzájem nepůjčují jen osoby sobě velice blízké, které se dobře znají a vědí o sobě vše do posledního detailu, takže si mohou stoprocentně důvěřovat. Dnes už si lidé daleko častěji půjčují od různých finančních institucí, s nimiž si nejsou a ani nemohou být osobně blízcí a tudíž známí. A proto jim takoví poskytovatelé nemohou jen tak slepě důvěřovat a musí si klást podmínky, jimiž se zaručuje, že bude vše řádně vráceno. Nejspíše, pochopitelně, protože jistotu tu nelze mít nikdy, vždy se může objevit nějaký ten problém.

A tak zkrátka každý poskytovatel půjček žádá nějaké ty záruky. A ani hypotéky nejsou výjimkou. Zajištění hypotéčního úvěru je naprosto běžná věc, jež má jenom a pouze garantovat řádné splácení a splacení.
Takovýchto ‚pojistek‘ může existovat povícero. Každý poskytovatel si vybírá to, co mu nejlépe vyhovuje, co se podle něj nejvíce vyplatí, co je nejméně rizikové.
Běžné je tu například to, že se neposkytuje hypotéka na celou cenu nemovitosti, ale jenom na její část. A zájemce o tuto půjčku se musí na transakci i osobně finančně podílet. Čímž se oddělí pomyslné zrno od plev; protože neuspěje ten, kdo má příliš málo finančních prostředků a je u něj tedy větší riziko neschopnosti či neochoty půjčku vracet.
Člověk tak musí dát do zástavy nemovitost, za niž získá jenom část její odhadní ceny. A kdyby pak nesplácel, poskytovatel půjčky má jistotu, že z prodeje takové nemovitosti získá zpět to, nač má nárok. Spolehlivě. Nebankovní sektor nabízí zpravidla maximálně padesát procent odhadní ceny takové nemovitosti, jsou tu ale i poskytovatelé nabízející v některých případech až více než sedmdesát procent, banky by měly nabízet nanejvýš osmdesát procent.

Pro navýšení zmíněné částky je pak zapotřebí zajistit i další krytí, někdy je požadováno i pojištění nemovitosti, na niž se hypotéka vztahuje, případně životní či úvěrové pojištění klienta, někdy je zapotřebí ručitel, jenž má povinnost platit ve chvíli, kdy tak dlužník nečiní.
Někomu to nemusí být milé, ale musí to být. Protože banky tu nejsou od toho, aby doplácely na ty, kdo si vezmou půjčku a pak už se jim tak jaksi nebude chtít platit.